Články

Články týkající se hudební teorie, hudebních nástrojů a hry na ně
Statistika: 240 článků |  17 autorů
Recenze : Danelectro Sitar Swami

Recenze : Danelectro Sitar Swami

23.11.2006 - Kategorie: Efekty
Danelectro je firma o níž směle můžu říct, že její produkty byste mezi jinými značkami celkem jednoduše rozpoznali. Originální vzhled v retrostylu a neméně originální zvuk efektů - to je jednoduchý návod, jak se v dnešní době prosadit mezi stovkami podobných výrobků.

60. léta

Aby té originality nebylo málo, zrodil se v hlavách inženýrů Danelectra nápad, vzít si na paškál 60.léta a napodobit zvuk této „hipisácké" éry. Výsledkem jsou tři efektové krabičky: delay Back Talk, flanger Psycho Flange a navíc Sitar Swami - jakýsi simulátor sitaru. Onen sitar je zajímavý strunný nástroj, který v našich krajích uvidíte velmi zřídka (pokud vůbec), zato jeho zvuk byste mohli zaslechnout třeba v nějakých dokumentech o asijských zemích, nebo o budhistech....než ho ale shánět u „šaolinskýh mnichů" a učit se na něj hrát, je lepší zařadit do efektové smyčky Sitar Swami.

Vzhled

Spíš než „krabička" bych nazval tenhle strojek efektová „sovička". U Danelectra totiž typický tvar krabiček nenajdeme a tahle, s pouhými, dvěmi potenciometry vyloženě vypadá jak sova. Efekt má trošku větší rozměry, kryt je z tlustého plechu - takže vypadá masivně a odolně. K přepínaní není použitá nášlapná plocha, ale jednoduchý knoflík, indikace zapnutí efektu je tradičně provedena LED diodou. Potenciometry slouží k nastavení Levelu a Equalizeru. Grafické provedení je rozverné - převládá oranžová barva plechového kytu, který je pomalován hipíkem čichajícím kvítí. Pod potenciometry je pro změnu žlutá plastová krytka. Pestrobarevnost „sovičky" doplňuje zlatý přepínací knoflík a zlaté plastové krytky potenciometrů. Celkový feeling má ještě podpořit hipisácký peace kříž. Na zadní straně najdeme kytarový vstup a výstup realizovaný dvěmi 6,3 monojacky. Sovička se dá napájet 9V trafem nebo baterií. Preferovány jsou alkalické před zinkovými, alkalické by měly produkovat méně šumu. Proti nechtěnému vybití je zajištěn efekt zamezením funkčnosti při nezapojeném vstupním kabelu.Výměna baterky je jednoduchá, stačí odklopit krytku na spodní straně, která je celá polepená vroubkovanou gumou, takže velmi přesvědčivě zajištěna proti nechtěnému pohybu.

Zvuk

Zvuk je velmi originální, ale pokud bych ho měl popsat alespoň přibližně, tak nejvíce se podobá flangeru aplikovanému na takové tupější, rozervanější zkreslení alá crunch. Není to ovšem zas tak jednoduché, jedná se o modulační efekt, takže přesný recept na něj zná asi jen Danelectro. V pozadí lze ještě slyšet jakýsi cirkulující svist - tipnul bych si že je způsoben buď oscilátorem nebo feedbeckem. Charakter zvuku se dá pouze druhým z obou potenciometrů - jednoduchým equalizérem, který posune zvuk do výšek nebo hloubek. Zajímavé je také to, že jsou rozdílné zvuky strun. Tenké - tažené zní ostřeji a cinkavěji, silné mají tupější, méně výrazný zvuk. Zkoušel jsem prohnat signál i přes zkreslený kanál, ale výsledek dvou zkreslení za sebou nebyl nikterak přesvědčivý.

Jak se na to hraje

Zvuk je ale ve velké míře ovlivněn stylem hry. První co jsem zkusil, bylo několik těžkých trashových riffů, záseky, palm muting. Nečekal jsem žádný rozumný sound a ani se tak nestalo. Ono crunch zkreslení a flanger nikdy nebyly stvořeny pro tvrdý metal, takže jsem zkusil několik akordů. Vzniklé melodie měly nádech spíše rozladěnosti než libozvučnosti. I když jsem akordy rozložil, pořád to nebylo ono, takže mi zbylo vybrnkávání jednotlivých tónů a mohl jsem začít zkoušet skládat nějaké melodie. Ovšem ze zálohy jsem vytáhl poslední trumf - bottleneck. Tenhle skleněný váleček byl vlastně součástí balíku s efektem. Ze začátku mě ještě paradoxně čekaly problémy s dohmatem, který mám dosti nízko a tím pádem se mi hraje pohodlně. V případě botlenecku jsem toho trochu litoval, protože už při jemném přiložení válečku na struny jsem se dostal až na hmatník. Když jsem si zvykl, už mi nic nebránilo ve hře. Ta dostala až s bottleneckem ty správné „grády". Zkusil jsem sice nějaké barré akordy, ale opět nejlíp vyznělo vybrnkávání jednotlivých tónů. Při použití různých sjezdů jsem se konečně dočkal oněch orientálních melodií. Někdy se mi podařilo nechtěně botlleneck přitlačit až k hmatníku nebo se trefit na pražec, což vyvolalo pronikavé skřípnutí, které jakoby do melodie patřilo.V tu chvíli jsm si představoval, že sedím se sitarem před nějakých budhistickým chrámem a tóny mé písně doléhají z kopce do nížin, kde je poslouchají vesničané sklízející rýži. Celkem by mě zajímalo, co by si našinec pomyslil o těchto zvucích, kdyby je slyšel někde z kopce. Bohužel nemám tak dlouhou šňůru, ani se mi nechce někam se tahat s kombem. Většího vděku bych se však možná dočkal někde v čajovně, kde bych hrál u vodní dýmky či při šálku omamného čaje pro podobně naladěné.posluchače.

Originalita - plus nebo mínus ?

Zvuk se opravdu těžko popisuje a to z jednoduchého důvodu - je až moc originální. Mezi analogovými krabičkami jsem nic podobného neviděl(neslyšel) stejně jako u digitálních kytarových procesorů, které umí simulovat cokoli. Pokud přemýšlím, kde zvuk použít napadají mě samozřejmě intra či outra písniček nebo nějaké mezihry. Instrumentalisté hrající na všemožné nástroje by jistě také Sitar Swami uvítali. Na druhé straně pochybuji o tom, že by se efekt dal využít v celé písni, s výjimkou písně určené přímo pro něj. U takového distortionu je návratnost investice nepochybná. Chorus, flanger a echa jsou také poměrně často využívané, ovšem u Sitar Swami by si měl kytarista pořádně rozmyslet, zda pro něj efekt nebude pouze zajímavým rozptýlením na nejbližší týdny.

Zveřejněno se souhlasem Music Store

Jiří Polášek
Diskuse k článku