Články

Články týkající se hudební teorie, hudebních nástrojů a hry na ně
Statistika: 240 článků |  17 autorů
Recenze : Digitech GNX3 -Vše, co kdy kytarista chtěl....

Recenze : Digitech GNX3 -Vše, co kdy kytarista chtěl....

23.12.2006 - Kategorie: Efekty
Vždy, když jsem si sám pro sebe porovnával různé kytarové procesory a následně vybral nějakého favorita, musel jsem následně konstatovat, že je to sice celkový vítěz, ale přece jen mu chybí - třeba jen nějaká drobnost - kterou disponují jeho konkurenti. U Digitechu GNX3 už jsem však tenhle pocit nezažil.....

..Opravdu, na co si vzpomenete, tím GNX3 disponuje. Procesor nabízí širokou škálu efektů, jejichž parametry se dají podrobně editovat, amp modeling zpřístupňuje několik různých aparátů a ladění boxů. Ve výbavě dál najdeme chromatickou ladičku, metronom nahradil automatický bubeník, sampler umožňuje nahrát vlastní fráze nebo stáhnout hudbu třeba z CD a zpomalením nahrávky jednoduše odposlechnout oblíbené rify, případně si s oblíbenými interprety zajamovat. Výrazový pedál umí ovládat množství parametrů a teoreticky vzato nahrazuje díky možnosti přepínání dva výrazové pedály. Hudební standard midi je plně implementován, navíc lze k efektu přistupovat přes počítač. Ovšem novým a zásadním prvkem je osmistopý rekordér s externí pamětí využívající SmartMedia karty. Tato novinka bezesporu nasazuje laťku velmi vysoko a nastiňuje, jakým směrem by se mohl vývoj kytarových procesorů ubírat.

GNX3 patří do rodiny složitějších kytarových procesorů, kde mu dělají společnost sourozenci Genesis3, GNX1 a GNX2. Jejich mozkem je procesor audioDNA a využívají modelingovou technologii GeNetX a CIT. Z toho plyne, že jejich zvukové možnosti jsou prakticky shodné a záleží pouze na ostatním hardwaru, kolik algoritmů z nich „vymáčkne“ a nakolik zpříjemní své ovládání uživateli. Při vizuálním srovnání těchto přístrojů si kytarista všimne právě narůstajícího počtu pedálů, což dává tušit, že obsluha bude příjemnější Jenom bratříček Genesis3 se vymyká stejné vizáži, jednoduše proto, že není určen pro živé hraní, ale spíše do studia. Jak bylo řečeno, GNX3 vychází z předchozích modelů, jejichž možnosti jsou podobné proto jen lehce zrekapituluji jen základní popis a budu se soustředit hlavně na rozdíly.

Vzhled

Především je nutno zdůraznit, že celá řada má velmi povedený design, který vede uživatele k intuitivnímu ovládání multiefektu. U GNX3 zůstává zachován „editační“ panel, který zahrnuje dva displeje, matici s výpisem parametrů efektů, jenž se ovládají řadou datových knoflíků, a řada LED diod signalizuje jejich použití v patchi. V této části pak nalezneme ještě jedno datové kolečko a šestici tlačítek pro editaci globálních parametrů. V dolní třetině je pětice pedálů určená k přepínání patchů, další dva pedály provádí změnu banky. Činnosti pedálů jsou však také závislé režimu v jakém efekt pracuje. Levý kraj si zabral výrazový pedál, na opačné straně leží střed našeho zájmu - rekordér, který tvoří „samostatnou jednotku“. Důležité jsou také konektory : midi in a midi out, S/PDIF, přípojka pro footswitch, napájení, hlavní vypínač, vícefunkční stereo výstup (kytara stereo, kytara mono + rekordér mono) s potenciometrem pro výstupní úroveň, sluchátkový výstup, kytarový vstup, vstup pro audio zařízení a mikrofónní XLR vstup i výstup s ovládáním úrovně. Zezadu s také strkají karty SmartMedia.

Efekty

Nemá cenu se zastavovat nad jednotlivými efekty, kterých umí procesor vyprodukovat spoustu. Za zmínku stojí tedy alespoň warping, který umožňuje vytvořit ze dvou různých zesilovačů a dvou boxů jeden hyperaparát, ten uložit do paměti a třeba ještě dál použít při míchání s jiným aparátem. Taková přehlednost editace warpingu jako u Genesisu3 tady není, což je dáno koncepcí (pódium versus studio), důležité je to, že multiefekt touto vymožeností disponuje. Ostatně hledání ideálního aparátu pomocí warpingu je na delší dobu, a tou už se vyplatí nainstalovat na PC z přiloženého CD program Genedit, se kterým je editace už „jiné kafe“. Tímto programem lze také ovlivnit další parametry, které samotný multiefekt změnit nedokáže - snad proto, že by musel obsahovat větší množství ovládacích prvků, které by možná nejspíš nebyly stoprocentně využity, navíc to jsou takové speciality, které využijí jen opravdoví fajnšmekři. Jedná se např. o parametr Balance, Crossover frekvency aj. Líbily se mi taktéž variace modulačních efektů s přídomkem Triggered. U takového Triggered Flangeru je v podstatě náběžná hrana modulačního signálu shodná se začátkem riffu, následně tedy zní opakované riffy mnohem přirozeněji. V poslední době lze také pozorovat, že modeling není soustředěn pouze na zesilovače a boxy, ale i na různé krabičky, takže v efektovém modulu Stomp box se ukrývají konkurenční pastičky od DODu, BOSSu a jiných. Ještě dodám, že lze ovládat oscilátory, které pak mají vliv na modulační efekty.....ale takhle bych mohl psát do večera.

Ovládání

Obsluha multiefektu je jednoduchá, za což patří uznání hlavně designerům, kteří navrhli rozmístění ovládacích prvků opravdu účelně. Je jasné, že sedmi pedály už lze efekt ovládnout nohama, bez strachu z toho, že třeba v jednom režimu nepůjde přepínat banky. Režimy jsou zde tři. V Bank Mode máme přístup k pěti patchům najednou, zbylé šlapky přepínají banky. Sešlápnutí aktivního pedálu zapříčiní Bypass. Tady bych měl výtku, protože se mi mnohdy stalo, že při změně patche reagovat pedál tak rychle, že hned přepnul do Bypassu, takže jsem si musel dávat pozor. Sešlápnutí různých dvojic pedálů pak má na svědomí vyvolání ladičky, změnu režimu nebo vyvolání „podrežimu“ Learn-a-lick, ve kterém lze nahrávat, přehrávat či dokonce zpomalovat fráze beze změny ladění. Druhý režim nazvali Stompbox, možná by ale bylo příhodnější Manual. Pedály slouží k vyřazení některého efektového modulu z patche (moduly Stompbox, Modulation, Delay), přičemž jeden pedál přepíná mezi aparaturou A a B (jejichž warpingem je tvořen výsledný zvuk patche). Potěšitelné je to, že i v tomto režimu neztrácí kytarista možnost změnit patch - pomocí zbývajících dvou pedálů. Poslední režim slouží k ovládání rekordéru. Orientaci zpřehledňují tříbarevné diody zapuštěné v pedálech, které u šlapek pro přepínání bank svítí stejnou barvou jako dioda oznamující aktuální mód. Problémy mi trošku činila řada datových knoflíků, která se stará o změnu parametrů v reálném čase. Tady je člověk většinou zvyklý na to, že se ovládají parametry jako jsou basy, výšky, středy, hlasitost ...jenže u GNX3 jsou tyto knoflíky určeny primárně k míchání aparátů a ony parametry (basy, středy) je možno ovládat až po volbě jednoho ze dvou aparátů, kterými je tvořen výsledný zvuk.

Rekordér

Rekordér je umístěn v pravém horním rohu a všechny jeho ovládací a zobrazovací prvky jsou pěkně pohromadě. Velkým plusem je to, že se konstruktéři nesnažili využít pouze stávajících zobrazovacích prvků a speciálně pro rekordér vyčlenili ještě dva displeje navíc. První z nich zobrazuje aktuální píseň, druhý ukazuje čas. Další informace jsou vidět na displeji který jinak zobrazuje jméno patche, ten informuje o operacích, které jsou prováděny (mazání písně, ukládání). Takto má kytarista dokonalý přehled o všem, co ho při nahrávání zajímá. Pod displeji nalezneme „operační„ tlačítka. Jejich funkce jsou tyto: record, play, stop, rewind , forward a undo. Tyto funkce nám v režimu Recorder poskytnou pohodlně nožní pedály (při hlubší editaci různých parametrů už je ale lepší položit si efekt někde na stůl před sebe, aby bylo možné rukama ovládat všechna tlačítka) Následuje osm tlačítek se zapuštěnými LEDkami, z nichž každé reprezentuje jednu stopu. Poslední čtyři tlačítka mají na starost několik dalších doplňkových funkcí.

Kytaristi-skladatelé budou nadšeni

Určitě si každý najde způsob, jak rekordér využít, ale já si troufnu tvrdit, že největší užitek přinese především kytaristům, kteří jsou autoři skladeb. Kolikrát mi už se stalo, že jsem měl vymyšlený „geniální“ riff, který mohl být základem písně, jež by se stala hitem a katapultovala mě mezi „rock stars“ . Bohužel jsem si tenhle riff nezapamatoval a debut se nekonal :-). Ale teď vážně, pokud kytaristé neměli specializované nahrávací zařízení a nechtěli své výtvory zapomenout, museli se spolehnout na klasický magnetofon, jehož nevýhody jsou zřejmé - pouze jedna stopa a komplikované ruční ovládání. GNX3 tyto nevýhody odstraňuje a nabízí toho ještě hodně navíc.

Konkrétně si můžeme představit, že mám představu o tom, jak bude píseň znít, jde teď jen o to seznámit s ní spoluhráče, případně provést nějaké změny. Není tedy nic jednoduššího něž si píseň předem připravit tak, že do jedné z osmi stop si nahraji rytmický základ. Aby byly riffy nahrány může být spuštěn automatický bubeník, kterého lze navíc nahrát do další stopy. Mezi efekty se určitě najde takový, který mi z kytary udělá basu, a do dalších stop je možné nahrát třeba ještě sóla nebo akustické vyhrávky a díky konektorům pro mikrofon bude ve skladbě i zpěv. Pak stačí donést GNX3 na zkoušku a představit ostatním jednotlivé party. Aby bylo muzikantům vše jasné, můžu jim pustit nejdřív všechny stopy, ať mají představu jak to bude znít, následně však můžu pouštět třeba jen bicí s jednotlivými nástroji. To je však jen jedna z mnoha možností - klidně si můžu vymyslet sedm různých sól a ty pouštět jednotlivě s daným rytmickým základem, načež posoudím, který z nápadů zní nejlíp.
Taky je možné stáhnout si do efektu nějakou písničku z CD (vhodné třeba pro odposlechnutí písně)

Paměť má místo pro sto nahrávek, takže není třeba se omezovat v jejich počtu, kritériem je však 16 MB. Pod tímto číslem si můžeme představit jednu tříminutovou skladbu v osmi stopách, které jsou nahrány v CD kvalitě (44,1 kHz). Celkový čas lze prodloužit snížením kvality nahrávky až čtyřnásobně - tedy na 12 minut, přičemž se jedná o součet časů jednotlivých stop. Tady trochu moje nadšení z efektu opadlo, oněch 12 minut opravdu není moc na to, aby si kytarista v rekordéru nosil rozpracované skladby. Toto je alespoň inspirace pro výrobce, v další verzi by tedy rozhodně mohl velikost paměti zvednout. Částečná kompenzace lze dosáhnout použitím SmartMedia karty. Při její nejvyšší kapacitě 128 MB (menší kapacity jsou 16, 32, 64 MB) je možné zaplnit čas 96 minut. Karta pak může být zformátována a použita v čtečce připojené k PC, kde jsou jednotlivé stopy skladeb přístupné jako soubory ve formátu wav. Vyhrávají ti, kdo využívají digitálních technologií naplno, a už doma nějaké zařízení využívající SmartMedia (fototaparát, kamera) mají. Vzhledem k relativně malé paměti je kytarista nucen šetřit místem a uchovávat pouze nedůležitější nahrávky - a tady je potíž : ve zmíněném počtu paměťových míst mohou časem zůstat již nepotřebné nahrávky, které pak snižují kapacitu. Potom nezbývá nic jiného než projít jednotlivé songy a hledat zda např. v paměťovém místu číslo 50 není zapomenuta nějaká nahrávka.

Vychytávky

Při nahrávání zjistíme, že GNX3 překvapuje různými drobnějšími „vychytávkami“. Mezi ně patří třeba možnost nastavení hlasitosti a panorámy jednotlivých stop, zobrazení zbývajícího času. Pro ušetření paměti lze zvolené stopy sehrát v jednu stopu, nahrávat lze i ve stereu. Nejdřív mi trošku chyběla funkce, která by uměla započít nahrávání v momentu, kdy snímač vyšle signál (kytarista začne hrát riff), ale Digitech se rozhodl pro jiné, snad ještě lepší a především „muzikantštější“ řešení - GNX3 prostě před začátkem nahrávaní odpočítá několik dob. Nahraná stopa se může automaticky opakovat, nebo lze vytvořit smyčku a do ní vrstvit další materiál. GNX3 obsahuje i užitečnou funkci, která umí smyčku oříznout a vyrovnat tak prodlevu vzniklou při nepřesně spuštěném nahrávání. Další možností je nahrazení části skladby. Samostatnou kapitolu tvoří nastavení vstupů pro nahrávání. Kromě kytary totiž lze zároveň nahrávat i zpěv, a to do společné stopy s kytarou nebo odděleně. Na přání zpěváka je možné signál z mikrofonu „prohnat“ reverbem, modulačním efektem nebo celou sérií zapnutých efektů (včetně amp modelingu). U kytary lze naopak nahrát „čistý zvuk“ bez efektů a teprve pak začít experimentovat s různými modely zesilovačů. Takže bez nutnosti hraní si může kytarista vybrat, který zvuk mu k danému riffu pasuje nejvíc.

Suma sumárum

Nebudu hodnotit zvuk multiefektu, ten je stejný jako u GNX1 a GNX2. Význam tohoto procesoru spočívá v tom, že se nějaká firma odhodlala zvýšit užitnost efektu tím, že obsahuje právoplatný rekordér (oproti omezeným samplerům). To může (a doufám že bude) mít za následek nový pohled na koncepci efektů a s ním by měly přijít také reakce ostatních výrobců. Na GNX3 také Digitech předvádí, že dokáže využít všechny moderní technologie a konečně je tu zde procesor, který má v sobě vše, co kytarista potřebuje. Výborně je zpracováno i ovládání, které bych u přístroje s tolika možnostmi čekal i složitější. Malá výtka by tedy směřovala pouze ke knoflíkům, u kterých by člověk mohl předpokládat změnu jiných parametrů než warping. Tahle kolečka by mohla nějak při otáčení „cvakat“ neboť při výběrů parametrů k editaci se těžko odhaduje, jak moc je třeba knoflíkem otočit. Zklamala mě velikost interní paměti pro rekordér - s přihlédnutím na kvalitu a možnosti výrobku je to taková vada na kráse (ale možná bych toho chtěl až příliš.... pro srovnání Boss RC-20, přístroj určený pouze k nahrávání, dokáže nahrát skladbu o času 5:30 min ). Možnost editace pomocí programu Genedit je zajímavá, ale já osobně bych uvítal, kdyby efekt využíval standardnější výstup pro komunikaci s počítačem (místo S/PDIF třeba USB). U ovládání je třeba podtrhnout také to, že všechny důležité funkce se dají ovládat nohama, při dokoupení nožního pedálu FS300 je možné komfort ovládání ještě zvýšit. Cena je přijatelná. Na závěr si ještě zkuste představit, jak by to na podlaze vypadalo, kdybyste chtěli napodobit jednotlivé funkce GNX3 pomocí jednoúčelových zařízení - tedy krabiček, ladičky, metronomu atd....

Klady

  • nový prvek - rekordér
  • kompaktní celek
  • možnost využití SmartMedia karet
  • účelné ovládání, ovládaní nohama

Zápory

  • malá kapacita rekordéru
  • funkce a konstrukční provedení datových koleček
  • propojení s počítačem jen přes S/PDIF
  • nechtěné vyvolání Bypassu
Jiří Polášek
Diskuse k článku