Články

Články týkající se hudební teorie, hudebních nástrojů a hry na ně
Statistika: 240 článků |  17 autorů
Popis kytary - Čím je ovlivněn zvuk kytary

Popis kytary - Čím je ovlivněn zvuk kytary

19.4.2005 - Kategorie: Kytara
Na zvuk kytary má vliv plno faktorů - materiály, součástky, aparát. Nikde však nenajdete žádnou statistiku, která by vypovídala o tom, jak se konkrétní faktory opravdu podílejí na výsledném zvuku.Vždyť modelů kytar je tolik a v mnoha provedeních... Ani samotní kytaráři by se nedokázali shodnout na vlivech. Kdybych na tohle téma založil fórum, tak by v něm bylo za chvíli nekonečno příspěvků vzájemně se popírajících....zkusím alespoň naznačit vliv a význam jednotlivých součástí.

Tělo - má výrazný podíl na celkovém zvuku. Nejčastěji jsou v souvislosti s ním zmiňovány vlastnosti: teplost, jasnost, ostrost, hutnost tónu, attack. Důležitý je materiál těla (většinou dřevo), jeho stáří, vlhkost. Také tvar těla zvuk ovlivňuje. Různé kytary mají různé tvary a tím se liší i objem dřeva, tedy i zvukové vlastnosti. Slyšel jsem jednoho kytaristu dokonce říkat, že určitá kytara má ostřejší rohy než jí podobný typ že si myslí, že i ty rohy mají vliv. Eddie Van Halen po seříznutí těla jedné své kytary přestal tuto kytaru používat, protože již neměla takový zvuk.


Krk - na sustain nástroje má vliv nejen použité dřevo, ale především spojení krku s tělem (lepený, šroubovaný spoj, průběžný krk - řazeno od nejkratšího sustainu). Tvary krků se mohou lišit (šířka, rádius ale hlavně menzura-délka) tedy další možný faktor.


Povrch (finish) - různé laky mají mnohdy výrazný vliv. Obecně platí, že tenčí vrstva laku je pro zachování původního zvuku dřeva výhodnější. I typy samotných laků jsou důležité, např. nitrolak má lepší vlastnosti než polyuretan. Silná vrstva laku může některé frekvence kytary zatlumit.


Snímače - samozřejmě mají velký vliv na zvuk kytary, ale je dobré si uvědomit, že slouží vlastně k přenesení zvuku do zesilovače. Singly mají cinkavější zvuk narozdíl od zkreslenějšího zvuku humbuckerů. Kromě těchto dvou základních typů ještě existují další snímače. Vliv má i materiál jádra snímače (keramika, alnico, SaCo) a poloha (u krku nebo u kobylky, natočení snímače došikma). Rozhoduje vzdálenost od strun (u některých snímačů lze výškově nastavovat jednotlivé magnety). Záleží i na kvalitě samotného vodiče a počtu závitů (čím víc tím líp).


Přepínaní snímačů - většinou je na kytaře více snímačů, takže se dají zapojovat jejich kombinace. Mimo to lze někdy rozpojit humbucker na dva singly. Někdy bývají piezosnímače zabudované do tremola (zvuk opět odlišný).


Elektronika - může být pasivní nebo aktivní, někdo preferuje průchod signálu přímo do zesilovače (chybí ovládání tónových clon).

Struny - používají s kovovým či niklovým (příp. jiným) opletením , s různými jádry apod. a mají samozřejmě také vliv na zvuk (cinkavý zvuk,...). Zvuk je ovšem poznamenán většinou stářím a neošetřováním strun (zamaštění).


Kabely - mohou mít lepší stínění, zlacené kontakty, malou kapacitu (vše dobré pro zvuk).


Efektová smyčka - zvuk kytary se dá upravit různými efekty. Když pominu různé typy a zaměřím se třeba jen na zkreslovače, má samozřejmě každý z nich jiný zvuk. Rozdíly jsou mezi analogy, digitálními efekty a lampovými krabičkami.


Zesilovač - další významný článek v řetězci. Každý zesilovač má určitý specifický zvuk - to se projevuje zkreslením, basy, středy a výškami. Lampové aparáty mají teplejší tón, tranzistory bzučivější......Lampové aparáty jsou dynamické (reagují na hru)


Reprobox - k zesilovači lze připojit různé bedny. Jsou zde rozdíly mezi jednotlivými výrobci reproduktorů (Celestion, Eminence, Electro voice) a každá značka samozřejmě vyrábí různé série, které mají různý zvuk (moderní, klasický, vintage). V reproboxu (kabinetu) jich může být použito několik a různých velikostí. Takže rozdíl bude mezi boxem 1x15" 100W a boxem 4x12" 100W (větší prostor kam se zvuk tlačí).


Měření frekvencí

Existuje měřitelná veličina, které říkáme frekvenční závislost. Postup měření: Z kytary se sundají struny a na kobylku se umístí nějaký zdroj kmitů. Je to v podstatě kmitačka stejná jako v reproduktoru, která má místo membrány tyčku, kterou přenáší kmity na kobylku. Z tónového generátoru se do ní pouští nf signál (slyšitelné pásmo od 20 Hz do 20 000 Hz). Mikrofonem se měří hladina akustického tlaku (=hlasitost). To se zakreslí do grafu (strojem, hned při měření). Vznikne křivka, ze které lze velmi snadno vyčíst, které frekvence nástroj zahraje a jak hlasitě.Většinou je to takový pásmo, ve kterém by melo byt všechno přibližně stejně hlasité. Lze podle toho trochu určit kvalitu nástroje. [ Jenda - Kamzi fórum ]


Závěr

Kromě toho všeho se třeba mluví o tom, že mezi kytarami z pásové výroby (které by měly mít totožný zvuk , protože jsou přesně stejné) jsou rozdíly ve zvuku. Něco podobného tvrdí také Petr Roškaňuk, který si od stejného kytaráře nechal vyrobit přesnou kopii dříve vyrobené a ukradené kytary. Pak byla ukradená kytara nalezena ale přesto mezi oběmi kytarmi byl zvukový rozdíl.

Infernal
Diskuse k článku